У сотрудничества России и Чехии - большие резервы

Мы в СМИ
В преддверии визита делегации РИСИ в Прагу опубликовано интервью директора РИСИ Леонида Решетникова чешскому журналисту Иржи Юсту. 

Ruský expert: Upevnění rusko-českých vztahů si nepřeje třetí hráč

Rusko vždy vnímalo Českou republiku spíš pozitivně, sdělil Hlasu Ruska uznávaný expert a ředitel Ruského institutu strategických studií Leonid Rešetnikov. Přesto existují síly, které si upevnění rusko-českých vztahů nepřejí.

Generálporučík Leonid Rešetnikov bude tento týden v Praze na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy prezentovat své publikace. Na pozvání Evropského hnutí se rovněž 15. května zúčastní kulatého stolu v Klubu techniků a den na to vystoupí v Hotelu Ambassador - Zlatá Husa. Před svou návštěvou České republiky poskytl Hlasu Ruska rozhovor.

Praha v minulosti udržovala těsné vztahy s Moskvou. Po rozpadu SSSR se však objevily jiné tendence. Jak dnes Rusko vnímá Česko?

Českou republiku vnímáme jako nádhernou zemi. Jako pohostinnou zemi, kterou je příjemné navštívit nebo v ní žít. To je takový lidský přístup.

Víte, v Rusku, před Říjnovou revolucí i po ní, panoval k Česku specifický vztah. V dobrém slova smyslu. Mezi námi nikdy neexistovaly územní spory nebo válečné konflikty. Samozřejmě, nelze zapomínat události, jako byl srpen 1968. Ale to byla spíš politická akce a díky bohu si nevyžádala velký počet lidských obětí.

Podle mého názoru v Rusku vnímají Českou republiku spíš pozitivně. Nevidím nic, co by nás ve vztahu k ČR znepokojovalo.

Chápeme, že Česko je členem vojenskopolitického bloku, se kterým máme normální vztahy, ale současně ho považujeme za pozůstatek z dob velmocenského soupeření mezi Sovětským svazem a Západem.

Klíčovým tématem naší spolupráce je dostavba Temelínu. Je Rusko připraveno zvítězit?

Rusko má velký zájem o dostavbu jaderné elektrárny Temelín a myslím si, že české straně udělalo velmi dobrou nabídku. Lepší nelze nabídnout.

Je to rozhodně finančně lukrativní zakázka. Rusko usiluje o export jaderných technologií také z toho důvodu, že to pomáhá ekonomickému růstu uvnitř Ruska. Nejde o pouhý prodej energetických surovin, ale o výrobu technologicky vyspělé produkce, která pomáhá rozvoji naší vědy, strojírenství a dalších odvětví.

Proto máme zájem o to, aby se tento segment našeho exportu rozvíjel.

Na Západě, ale i někteří východoevropští partneři, nás obviňují, že chceme zesílit závislost partnerů na našem exportu. O to neusilujeme. Naším zájmem je, abychom rozvíjeli vyspělé technologie a jejich export.

Proto je temelínský tendr pro nás velmi důležitý a budeme chtít vyhrát. Jen je nutné se vyhnout politizaci této otázky. Nabídky by měly být posuzovány pouze z čistě ekonomického hlediska.

Politizuje se podle vás soutěž o dostavbu Temelínu?

Myslím si, že politizace tendru se objeví tehdy, pokud se Praha dostane pod tlak Američanů. Nelze vyloučit, že k tlakovému tlaku dojde. Důkazem toho je třeba spor okolo jaderné elektrárny v bulharské Belene.

Myslím si ale, že Praha soutěž záměrně politizovat nebude.

To znamená, že do temelínského tendru může zasáhnout politický vliv USA?

Nevylučuji, že ano. Víte, nedávno jsem se setkal s delegací jedné asijské mocnosti. Když jsme spolu hovořili o zakázkách v oblasti jaderné energetiky, tak její členové mi řekli: „Nepřeceňujte nezávislost naší země.“ Naznačili, že musí čelit politickému tlaku od mnohem silnějšího státu. Mám na mysli USA.

V České republice byl nedávno zvolen prezidentem Miloš Zeman. Myslíte, že se to může promítnout do našich vzájemných vztahů?

Mezi námi panovaly dobré vztahy i během prezidentství pana Klause. Nevím, jestli ho v Česku považovali za prorusky orientovaného, ale vnímali jsme, že Rusko chápe.

To, že po něm přišel na prezidentský post politik, který hovoří o tom, že by se měla rozvíjet spolupráce s Ruskem, je výborné. Jsme rádi, že nový prezident považuje za vhodné rozvíjet vztahy s Ruskem.

Nejen politické nebo ekonomické. Chybí nám česká kultura, na kterou jsme si v dobách Sovětského svazu zvykli. Vždyť českoslovenští, polští nebo bulharští umělci nám byli bližší, než umělci ze Západu. Rádi jsme je poslouchali a dívali se na ně. Neseme v sobě společný kulturní kód. Více si rozumíme, než s lidmi z dalekého Západu.

Rozvoj vzájemných humanitárních a kulturních vztahů bychom proto velmi uvítali.

Poslední dobou mezi Ruskem a Evropskou unií panuje jisté napětí. Jak hodnotíte vztahy mezi Moskvou a Bruselem?

Naše vztahy jsou dobré. Dosáhly určitého vrcholu. Kardinální průlom lze sotva očekávat.

K určitému napětí ale dochází.

To je samozřejmě pravda. Rusko a některé evropské státy usilují o těsnější spolupráci. V rámci EU ale existuje určitá skupina států, která si nepřeje, aby se Rusko a Evropa sblížili.

Za těmito zeměmi, které se brání naší spolupráci s Unií, stojí ještě jedna mocnost. A ta si to pravděpodobně nepřeje. Spojené státy si vůbec nepřejí, aby Evropa byla silná. Kdo potřebuje konkurenta?

A to se týká i vztahu k Rusku. Ideologie nehraje žádnou roli. Kritizují nás, ne proto, že jsme tak „špatní,“ ale protože jsme pro USA vážný ekonomický a možná i civilizační konkurent. Podobně tomu bylo v období Ruského impéria, za Sovětského svazu, i nyní.

Pro Rusko je nejdůležitější mít dobré vztahy se sousedy a předními mocnostmi. Musíme řešit nemálo vnitřních témat a nedej Bože, abychom se dostali do nějakého konfliktu, navíc ozbrojeného. O to vůbec nestojíme.

Источник: «Hlas Ruska»